Jako bychom dnes zemřít měli. drama života, kněžství a mučednick é smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara /

Noc z 23. na 24. února 1950. Černý tudor projíždí zasněženou Vys očinou. Vpředu řidič se spolujezdcem, který popíjí čaj z termosky. Na zadním sedadle zhrouceně leží osmačtyřicetiletý kněz s oteklou tváří, který má na nohou narvané bačkory, na nártu rozstřihnuté, aby se do nich jeho opuchlé nohy v...

Celý popis

Uloženo v:
Podrobná bibliografie
Hlavní autor: Doležal, Miloš, 1970- (Autor)
Médium: Kniha
Vydáno: Pelhřimov : Nová tiskárna Pelhřimov, 2012
Témata:
Tagy: Přidat tag
Žádné tagy, Buďte první, kdo otaguje tento záznam!
LEADER 05055nam a2200397 4500
001 KN4221300000021099
005 20210717214656.0
008 130114s2012 XX |||||||||||||||||||| d
020 |a 978-80-7415-066-1  |q (váz.) :  |c 380.00 Kč 
040 |a CBG501  |b cze 
072 7 |a 929  |x Biografie  |2 Konspekt  |9 8 
080 |a 27-726.3-774  |2 h 
080 |a 323.28  |2 h 
080 |a 323.28:329.15  |2 h 
080 |a 27-745/-746  |2 h 
080 |a 929-027.541  |2 h 
080 |a 437.324  |2 h 
080 |a 092  |2 h 
100 1 |a Doležal, Miloš,  |d 1970-  |4 aut  |9 14812 
245 1 0 |a Jako bychom dnes zemřít měli. drama života, kněžství a mučednick é smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara /  |c Miloš Doležal 
260 |a Pelhřimov :  |b Nová tiskárna Pelhřimov,  |c 2012 
300 |a 446 s :  |b il., faksim., portréty 
520 2 |a Noc z 23. na 24. února 1950. Černý tudor projíždí zasněženou Vys očinou. Vpředu řidič se spolujezdcem, který popíjí čaj z termosky. Na zadním sedadle zhrouceně leží osmačtyřicetiletý kněz s oteklou tváří, který má na nohou narvané bačkory, na nártu rozstřihnuté, aby se do nich jeho opuchlé nohy vůbec vešly. Dva rozsvícené světl omety metají žluté kužely po sněhu. Je po půlnoci a pražští příslu šníci StB soudruzi Bohumil Košař a Stanislav Cvíček právě přivezli z valdické věznice do Číhoště na filmovou rekonstrukci kněze Jose fa Toufara. Dobitého po brutálních výsleších, těžce a sípavě dýcha jícího, podivně zkrouceného a držícího se za břicho. To už není an i Getsemanská zahrada, ani bičování - teď se losuje o jeho šat. Ji hlavský estébák Josef Solař, který na kraji vsi žoviálně vítal una vené soudruhy z Valdic, v roce 1968 prohlásí: "Toufar nemohl normá lně jít a dva naši soudruzi jej museli vést. Při této chůzi vydáva l bolestné nářky. Trochu mi to připomínalo chroptění." Advent 1949 , zasněžená mrazivá Vysočina, nedělní dopoledne 11. prosince. V ma lém kostele v Číhošti se při kázání sedmačtyřicetiletého P. Josefa Toufara třikrát zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Pohyb křížku vidělo dvacet svědků. Násled ně se do rozbíhajícího církevního objasňování vlomila komunistická Státní bezpečnost. P. Toufar byl zatčen, unesen a mučením jej pří slušníci StB nutili lživě doznat, že vše podvodně sestrojil. Toufa rova mučednická smrt zhatila připravovaný inscenovaný monstrproces , nezastavila však otevřený útok komunistického aparátu proti kato lické církvi. Autor této knihy se zdaleka nespokojil s tím, že by začal vypravovat životní příběh kněze Josefa Toufara (1902 až 1950 ) dnem jeho příjezdu do Číhoště. Dosud stál hlavní aktér příběhu s tranou, nikde nebylo možné dočíst se, z jakých pocházel poměrů, co jej vedlo k rozhodnutí stát se knězem a jak dlouhá cesta vedla k vysvěcení. Základní pohnutkou k sepsání díla nebylo vyvrácení či p otvrzení toho, zda se křížek skutečně v adventním čase roku 1949 t ajemně zahýbal, ale naléhavá touha pochopit, kdo Josef Toufar byl a co všechno v jeho údělu předcházelo dějství poslednímu. Léta pát rání, shromažďování dokumentů, snímků i svědeckých výpovědí tvoří opěrný systém díla. Miloš Doležal nepojímá obsáhlý životopisný por trét patera Toufara jako chladné historické pojednání, nechybí v n ěm bezprostřednost ani humor, a přece ani o krok neustoupí požadav ku na absolutní dokumentární věrnost, každou uvedenou informaci op írá o konkrétní nálezy v archivech a osobní svědectví pamětníků. K niha Jako bychom dnes zemřít měli se skládá ze dvou rovnocenných č ástí, textové a obrazové. Vzniklý celek je také důkladně vyvedenou kronikou života jedné části Vysočiny v první polovině minulého st oletí, krajiny, jež v sobě nese stigmata hrdinů a mučedníků. Spolu s autorem, pamětníky i fotografiemi putujeme po místech dnes zboř ených, zatopených, či zjizvených necitelnými zásahy do krajinného profilu z dob komunismu. Ne náhodou říká básník a historik Zbyněk Hejda, že Miloš Doležal Vysočině vrací její paměť 
600 7 7 |a Toufar, Josef,  |d 1902-1950  |7 jn20000728757  |2 czenas  |9 14813 
650 0 7 |a faráři  |2 czenas  |9 14814 
650 0 7 |a politická perzekuce  |2 czenas  |9 11269 
650 0 7 |a zločiny komunismu  |2 czenas  |9 11320 
650 0 7 |a církevní soudní procesy  |2 czenas  |9 14815 
650 0 7 |a osobnosti regionu  |2 czenas  |9 14816 
651 7 |a Číhošť (Česko)  |2 czenas  |9 14817 
653 |a regionální osobnosti  |a region 
655 7 |a biografie  |2 czenas  |9 10414 
910 |a CBG501 
942 |c KN  |6 _ 
999 |c 12463  |d 12463 
993 |0 0  |1 422130024542  |4 0  |6 929_  |7 0  |9 12587  |a 380.00  |b 0  |c 24542  |d 2013-01-14  |e 0  |f DOSP  |g 929  |h 380.00  |i Pavel Dobrovský - BETA - s.r.o., Knihkup  |j 2013/0007  |l DOSP  |r 2021-07-17  |t 5  |w 2021-07-17  |y KN